Martin Stráník, z boulderů na písek

Jestli sleduješ Martina Stráníka, tak ti určitě neuniklo jeho tažení na českém písku. Vloni toho Martin posekal požehnaně, že by to dalo na samostatné Naprášené přelezy na eMontaně, ze kterých jsme mimo jiné čerpali i v tomto článku. Ani letos Martin nezahálí a přelezy, které přidal toto jaro, jen potvrzují jeho zapálení pro sportovní lezení na písku.

První „jarní“ zářez si Martin zapsal již v lednu v Labáku, kdy se mu nejdřív povedlo třetím pokusem poslat Tindera XIa a později v ten samý den také přelézt projekt od Džanglího Sex s ExXc AF. „Ladím boulder nad hranou, krásný kroky za cca 8A, zpočnu a hned na první ostrý pokus posílám. Odhadovaná klasa byla XIc-XIIb, ale myslím, že je to spíše na spodní hranici XIc,“ hodnotí Martin tuto cestu.

foto: Martin Stránik blog, Betom XIc

Druhým úspěšným zásekem byl přelez Betom XIc druhým pokusem! Martin měl tuhle výzvu dlouho v hlavě, a tak ji chtěl zkusit na Flash. „Cítím se dobře a probíjím se cestou slušně, vždy boulder-odpočinek, boulder-odpočinek, až jsem v klíčovém místě u čtvrtého háku. Nabírám stisk, vystoupám nohama a v tu chvíli mi střelí levá ruka, dnes mám celkem suchou kůži a ta v lištách není ideální, škoda, to bylo blízko,“ hodnotí Martin pokus o Flash. Druhým pokusem cestou proběhne, u čtvrtého háku se zachvěje, v posledním těžkém kroku je na hraně pádu, ale drží dobrou díru a užívá si lehký dolez do Topu.

Zatím největším letošním úspěchem je první opakování Černé perly za XIIa na pravém břehu Labáku. Druhý nejtěžší prásk na našem písečku. Martin si nejdřív cestu prolezl, zopakoval crux a při dolezu do závěrečné kolmice zjistil, že ještě zdaleka není vyhráno. Při druhém pokusu se mu daří probít přes boulder v převisu a dolézá až na závěr kolmice, kde mrzne, uvadá a nemá energii dotáhnout přelez do Topu. Následuje 45 min pauza, Martin poladí závěrečnou pasáž, vymýšlí trošku lepší betu a třetím pokusem to posílá až do Topu. „Teda, to šlo celkem rychle. Myslím, že klasa sedí, oproti XIcéčkám je to těžší, i když To tu ještě nebylo vidím tak o dva stupně výš,“ hodnotí Martin.

foto: Standa Mitáč, Černá perla XIIa

Určitě tě jako nás zajímá, co má Martin v plánu dál. A tak jsme se ho na to zeptali:

Jaké máš plány na podzim? Máš ještě vůbec co lézt na tom našem písečku?

Pořád je ještě dost výzev. Momentálně chci zkusit posunout FLASH/OS laťku, mám v merku pár cest v Labáku, Teplicích za XIb, tak uvidíme, jestli se něco povede. A dál chci domácnět na písku, zatím jsem lezl "sportovky", ale ještě čeká spousta technických hran, kolmáčů, které nejsou číslem tak těžké, ale možná mi dají více zabrat než XIc v Labáku. A rád bych taky nalezl do legendárních projektů v Ádru. Na písku to pro mě bylo pole neorané, za půl roku jsem pěkně sklidil a mám v hlavě vylézt vše nad XIb a nejtěžší cesty ve všech pískovcových oblastech s cestou XIa, je toho u nás strašně moc a tolik krásných cest.

Co vrtání nových cest? Chystáš se?

A přesně i to mě láká, ale myslím, že na to mám ještě chvíli čas, rozhlížím se a určitě bych chtěl v budoucnu něco navrtat, snem je navrtat XIIc. 

foto: Standa Mitáč, Černá perla XIIa

A co klasiky se zakládáním, láká tě to?

I to mě láká, ale ve spárách jsem zatím strašně marnej, v Teplicích jsem mezi pokusama ve Vysokým napětí zapytlil nějakou VIIb spáru. Morál, ten pomalu získávám a cítím se jistější, ale spáry jsou zatím pro mě španělská vesnice. Vlastně, zatím to asi vidím tak, že dokud jsem ve formě tak polezu na fyzickej výkon, až půjde forma dolů, tak se vrhnu i do klasik.

Jak teď vlastně rozděluješ svůj čas mezi bouldery, písek a závody?

Prioritou jsou pro mě momentálně závody, od kterých se odvíjí trénink potažmo výjezdy do skal. Boulderům dávám čím dál míň. V ČR jsem už přelezl téměř všechno, co šlo a tím, že se teď na závodech specializuju více na lano, tak přirozeně přecházím i na lano na skalách a tam se realizuju. Pár boulder projektů ještě mám, ale prioritou je teď lano. 

foto: Jan Šimánek, To tu ještě nebylo XIIb

Na závodech jsou už kluci o generaci mladší. Baví tě stále závodit nebo se už chystáš do závodního důchodu?

 Lano mě strašně baví, ale bouldery, to už je jinej svět. Myslím si, že mám i docela talent na pohybový "parkour" bouldery, protože vůbec je netrénuju a na ČR levelu to jakžtakž dávám, ale svět už je jinde a tam se nechytám, a tudíž mě to nebaví. Na laně je to pořád o síle a vytrvalosti, tam se mi daří ještě držet se světovou špičkou krok, pár let ještě budu závodit a je pro mě velkou motivací vydržet bušit do olympisjkých her v Los Angeles, kde bude mít obtížnost samostatnou sadu medailí. Momentálně bych měl velké šance se tam dostat a prosadit se, záleží, kolik nových mladých tváří se objeví.

Díky za rozhovor a držíme palce jak na závodech, tak ve skalách.

Kdo se neprokousal souhrnným článkem Naprášené přelezy o loňské sezóně u nás na písku, tak tady je krátký souhrn toho, co se Martinovi minulý rok povedlo.

Největším loňským úspěchem byl samozřejmě přelez To tu ještě nebylo XIIb na Malém Ďáblu v Labáku, jediná cesta na našem písku, která odpovídá francouzskému 9a. „Krokově jsem To tu ještě nebylo měl jasný rychle, ale s nátekem jsem byl najednou v krocích nejistej a dělal chyby, takže jsem to musel „naběhat“. Bylo motivující, že jsem padal každým výjezdem výš a výš, až to klaplo. Je to boží silově-vytrvalostní cesta, bez extra těžkého kroku, ale taky bez odpočinku,” hodnotí Martin v článku eMontany.

Martin přidal i další cenné přelezy v této oblasti. Zmínit můžeme CatgrooveXIc. Rychlým přelezem na druhý pokus Jew Jitsu XIb. Rychle a nekompromisně posekal Strandcafé XIc na Labské pláži a taky Zakletou hranu XIb v Kuchyňském koutě.

foto: Jan Šimánek, To tu ještě nebylo XIIb

Kromě Labáku Martin zavítal i na další písky u nás, a i tam posekal co se dalo.

Na Panťáku vylezl na onsajt Francouzský styl XIa, ačkoliv je to podle jeho slov vlastně něco, co mu příliš nesedí – kolmáč až plotna po mikrochytech.

V Příhrazech si zapsal Neuropatologa, považovaného za první XIa u nás. V Klokočí Martin předvedl vskutku nevídaný kousek svým „jištěným“ sólo přelezem Estivace XIa. Martin k této cestě do eMontany napsal: „Estivace, z tý sem byl unešenej a vlastně z celých Klokočských skal. Bylo hezky, neměl jsem parťáka, tak jsem vyrazil sám a nějak si vymyslel způsob, jak prolezu cestou se samojištěním. A i proto mi dala cesta zabrat víc než jiná XIáčka, protože jsem do pevných jištění nechtěl moc padat a hodně lezení kontroloval. Cesta je bez omáčky a graduje k závěru.“

Na Ostaši Martin vylezl cestu Ahoj XIa a také udělal druhý volný přelez její odbočky s názvem Pívo, buřty a nenávist, kterou si zapsal za XIa/XIb.

V Teplicích se Martin po letech vrátil do Vysokého Napětí XIb, které tentokrát úspěšně dokončil. Jak to vnímal? „Ultralištovačka, kterou jsem téměř vylezl před nějakými 16 lety. První část mi nedělala příliš problémy, ale závěrečnej boulder po odpočinkovém místě mi dával zabrat. Kouknul jsem i do prodloužení a myslím, že je to reálný. To by byla bomba dolézt Napětí až na vrchol skály.”

To by teda byla bomba! Nejen my držíme palce, třeba to padne už letos.