Shipton Spire 2024
Když mi Šatavis zavolal, jestli bych s ním chtěl jet v létě do Karakoramu na super skalní lezení do oblasti Trango Towers, řekl jsem mu: "Dej mi den na rozmyšlenou." Asi za hodinu jsem mu volal zpět, že jedu.
Později, když mi poslal foto stěny zamýšleného cíle, východní stěny Shipton Spire, byl jsem nadšený. Dokonalý žulový obelisk. Nádhera. Znejistěl jsem až u druhého obrázku, na kterém bylo topo cesty.Woman and Chalk První 8a ve výšce nad 5000m, v době svého vzniku v roce 2001 jedna z nejtěžších multipič cest na světě. Více než 1000 metrů skály, kde obtížnost klesá pod 7ą jen zřídka.Italský team vedený Maurem Bollé to napálil středem stěny stále rovně až na vrcholový hřeben, odkud po 20 dnech slanili. Opakování se cesta dočkala v roce 2006. Rakouský team v čele s Hans J Auerem se probil na hřeben a pokračoval cestou Ship of Fools ještě 8 délek na vrchol. Od té doby nic.
Šatavis byl nekompromisní. Plán B není, soustředíme se jen na Shipton. Poleze se volně, žádné hákování. Přidává se k nám ještě Lumír Fajkoš, takže top lezci na hrot jsou daní. Já jsem se nominoval na pozici lezce mokrých komínů a širočin, aby kluci pošetřili síly na klíčové délky.
BC pod Great Trango jsme sdíleli se skupinou silných lezců (a jedné lezkyně) ze Slovenska, Moravy a Čech. Z BC jsme po 4 hodinách cesty po rozbitém ledovci Trango došli do ABC u Shiptonu, který byl na parádní horské louce. Odsud pod stěnu dalších cca 5 hodin chůze po snad ještě rozbitějším ledovci až pod stěnu. C1 stavíme na úpatí stěny pod skalním převisem, k nástupu 5 minut. Toto celé tarabení nám trvalo z Prahy předlouhých 14 dní. Na lezení nám zbývá 10 dní, sestup a návrat na letiště cca 6 dní. Čas je neúprosný.
9.7. Začínáme lézt. Počasí je nestálé, chvíli svítí slunce, pak sněží nebo prší. Stěna, i přestože je převislá, je mokrá a spáry zateklé. 1. délka 7a+, Šatavis navzdory mokrému dolezu ke štandu vyleze OS. Začíná pršet. Dnes už nic.
10.7. Druhá délka 7b+. Venca boulder od štandu vyleze s rezervou, v mokrém koutě jedna tlama, takže na štand v AF stylu. Další délka 7a+ je moje. Kout se širokou spárou na Terrazza Mare. Místy mokrý a trochu lámavý nástupový kout mě dovedl pod dunivou desku která vypadala jako postel na stojato. Zleva i zprava madlo ale fakt jsem za to nechtěl lézt. V duchu si říkám, to jsem mohl zůstat ve Skaláku, takový hnoje lámavý. Chvíli váhám, jestli se nechám spustit a vystřídáme se. Ale nakonec, než aby se tu bál Venca nebo Lumír a ztratili jsme drahocenný čas, se dvakrát nadechnu, vezmu za to a přelezu těch pár metrů. Ve dvou třetinách délky si po repce vytahuji #6 camalot do strůpku, a na můj vkus poněkud vzdušněji dolézám na pískovou mořskou terasu. OS ve 4600 metrech, paráda, radost. Na řadě je Lumír, ale začíná sněžit. Slaňujeme.
11.7. Lumír – 7a+, koutek, technika. V půlce délky Lumír zahazuje celkem velký šutr do údolí, a po chvíli je na štandu choulostivé nepříliš jištěné délky. Další délka Šatavis 7b spára. V půlce délky přichází sněhová bouře. Venca se vrací na štand a čekáme asi hodinu až dosněží. Venca vybojuje 7b, Lumír vyčistí a slaňujeme.
12.7. Ráno všude plno sněhu. Nucený restday. Přiletěl se na nás podívat dron. Po dlouhé době kontakt s okolním světem. Pavel Nesvatba se s námi spojuje vysílačkou a získáváme info o počasí. Nic moc, stále stejný. Bude-li sněžit, nezmoknem.
13.7. Vstáváme brzy, abychom to znovu o kus posunuli. Podmínky ve stěně špatné, počasí nejisté. Šplháme po fixech nahoru, na řadě jsem já, 6c+, 50 metrů. Od štandu lezu stropem jeskyňky až k širočině. Mám dvě #6. Jednu dávám hned ze startu a druhou chci posouvat. Asi 15 metrů spáry jako na Hlásku v Teplicích. Těžký, bojuju, nemůžu popadnout dech. Začíná sněžit. Vločky jako pivní tácky, sedám do frienda. Absolutní nepodmínka, délku dobojuju, Venca vyčistí a slaňujeme. Sen o Shiptonu se začíná rozplývat.
14.7. Sestupujeme do BC zjistit předpověď. Bída, pořad stejně. Stěna bude pořád mokrá.
Po pár dnech v BC strávených boulderingem a lezením singlpiček se vracíme pod Shipton sundat fixy, sbalit potaledge, uklidit C1 a letíme zpět do České reality.
Závěrem poděkování za podporu:Patizon, Singing Rock, FrictionLabs, Camp Zdenda Hák a Pepa Morc
sepsal Dalibor Jirásek Mlejnek