Mixový přelez cesty Rybička-Šmíd-Svobodová
Stoupa s Bačou dokončili, volný zimní přelez cesty Rybička – Šmíd – Svobodová (1976) na Ušatou stráž v severní stěně Malého Kežmarského štítu
Severní stěna Malého Kežmarského štítu je frekventovaným hřištěm zimního tatranského lezení. Nedaleko Chaty při Zelenom plese se zvedá 800 metrů velká stěna, v níž ovšem většina cest vede maximálně do půlky, buď na hřeben, nebo na šikmou lávku protínající diagonálně severní stěnu a oddělující strmou spodní část od více položené horní poloviny. V pravé části stěny přímo pod hranou severozápadního hřebene se nachází převislá osmdesátimetrová trojúhelníková stěna připomínající svým tvarem zvířecí ucho, díky čemuž dostala své pojmenování – Ušatá stráž.
V březnu roku 1976 trojice českých horolezců – Joska Rybička, Jirka Šmída a Věra Svobodová – jako první prostoupili za tři dny a celkově 25 lezeckých hodin linii vedoucí mixovým terénem pod převislou stěnu a systémem spár se proskobovali na vršek Ušatky. Prvovýstup posloužil zároveň jako příprava na prvovýstup severní stěnou Eigeru, který Rybička, Šmíd spolu se Sylvou Kysilkovou a Petrem Placheckým zrealizovali za přibližně 25 dní v této legendární stěně v srpnu téhož roku.
Linie v severní stěně Ušatky je po téměř 50 letech z pohledu technického lezení relativně nezajímavá. Někdejší A4 se díky mnoha opakováním, vývoji lezeckých pomůcek a posunu v systému klasifikování změnilo na A2. Zato převislá linie představuje pro dnešní lezce výzvu k volnému, resp. mixovému zimnímu přelezu po zbraních (pomocí maček a cepínů), kdy skoby, nýty a vklíněnce slouží nikoli k postupu nahoru, ale jen pro zachycení pádu v opačném směru.
První volné přelezení se podařilo dvojici dlouholetých parťáků Pavlovi „Bačovi“ Vrtíkovi a Dušanu „Stoupovi“ Janákovi. Do délek v převislé stěně umístili pět postupových nýtů. Čtyři z nich v nejtěžší délce za M9+ a jeden v délce za M8. Na tři štandy v převislé hlavě po dvou nýtech přidali. Volný přelez s použitím nýtů a bez zatloukání dalších skob je psychicky i fyzicky nesrovnatelně náročnějším a hodnotnějším výkonem než technický výstup touto cestou (v dnešní době) bez nýtů.
Lze předpokládat, že cesta vzbudí zájem vyznavačů mixových extrémů v Tatrách (zmrzlé trávy je v ní na to dost), neboť se jedná o krásnou, logickou a vzdušnou linii. K opakování cesty je potřeba 10 expresek, široký sortiment friendů a čoků, krapet kuráže a trocha síly.
Další
