ON THE SUN 2007 USA LIVE!
Neříkej, že to nestojí za ten pocit. Řítíš se americkou dálnicí na západ až do údolí, kterému se říká lezecký ráj. Je tam vůbec nejlepší skalní lezení ve vesmíru. A právě my, si to šupeme přesně tam! S klukama za chvíli přejedeme Taioga Pass. Nabereme výšku. Cesta se začne klikatět. Vzduch bude chladný. Jako na horách. Otevřeme si okýnko a nastavíme mu tvář.
Za tou zatáčkou už musí být! Co? Přece můj sen. Můj sen, který je na dosah.
Tak jsme se dořítili do údolí. Zastavili jsme přímo pod El Capem.
„Jak to vypadá?“, zeptal se Honza.
„Je to vysoký. Kur.. hodně vysoký. Je to mazec!“
Honza Říha pravděpodobně jako druhý nevidomý člověk na světě vylezl na El Capitana v Yosemitském národním parku v Kalifornii cestou The Nose.
Ve dnech 17.-19. srpna letošního roku se nám podařilo touto legendární cestou prostoupit.
Vzhledem ke svému handicapu lezl pochopitelně na druhém konci lana, čistil lanové délky od jistících prostředků a pomáhal s vytahováním svině. Dvakrát jsme bivakovali ve stěně a poslední noc jsme strávili na vršku. První den jsem vylezli první 4 délky na Sickle Ledge, kde jsme nechali věci, svini a slanili jsme dolů. Celkem tedy 4 dny lezení. 45 litrů vody. Tři sady friendů. Dvě lana a 6 jumarů.
Efekt sněhové koule
Sněhová koule je prostě neúprosný a skvěle fungující zákon v bigwallovém světe a v lezení vůbec. Čím více dní ve stěně, tím více vody. Čím více vody, tím větší váha. Čím větší váha, tím jste pomalejší a čím jste pomalejší tím potřebujete více dní ve stěně a tím pádem i víc vody. Rozumíte? Rozhodli jsme se pro galon/osobu/den. Což jsou 3 galony (galon je 3,75 l) na den a krát 4 je to celkem tedy zhruba 45 litrů vody. Teplota u paty El Capa 100 F (něco okolo 40 C). Ve stěně díky větru něco o malinko lepší. Kvůli váze (sněhové kouli) jsme se rozhodli pro spaní pouze na přirozených skalních policích. První noc jsme strávili na polici Dolt Tower (11. délka), druhou noc na polici Camp V (24. délka) a poslední jsme spali na vrcholu.
Další členové týmu: Janek Bednařík (Horský vůdce) a Vojtěch Watt Dvořák (Singing Rock).
The Nose byl poprvé vylezen na jeden zátah za 12 dní v roce 1958 Warrenem Hardingem, Jamesem Whitmorem a Waynem Mary. V roce 1960 opravdový “single push ascent” zabradl družstvu Joe Fitschen, Chuck Pratt, Tom Frost a Royal Robbins 6 dní. Cesta se zpravidla leze od 19 do 32 délek. The Nose je ohodnocen VI 5.13+ nebo 5.9 C2.
My jsme některé délky spojili a tak nám odhadem cesta vzala asi 28 lanových délek. Některé délky 5.9 až 5.10c včetně Stoveleg Crack či Pancake Flake jsme lezli volně.
Akci podpořil Český horolezecký svaz.
Napsal: Vojtěch Watt Dvořák
Rozhovor s Honzou Říhou zde
Více informací o celé akci zde